Ekologická likvidace plášťů z jízdních kol: Kde je správně vyhodit?
Přiznejme si to. Každý, kdo jezdí na kole častěji než jednou ročně, čas od času zažije ten lehce bahnitý pocit v ruce, když sejmete starý ojetý plášť, obalený špínou, odložíte jej do kouta garáže – a rychle na něj zapomenete. Stojí tam v prachu, občas poslouží jako provizorní kryt na boty, podpěrka ke grilu, nebo si jej zabere pes Rex místo pelíšku. Co ale dál? Vyhodit plášť do kontejneru na plasty nedává smysl. A představa, že skončí na skládce v lese, nejspíš trochu rozhodí každého, kdo má ke kolům – i planetě – trochu vztah. Pláště z kola totiž patří mezi odpad, se kterým je to složitější než se zdá.
Proč cyklo pláště do běžného odpadu nepatří
Možná si říkáte – je to guma, plast, občas kousek drátu, tak co s tím nadělat. Hodit k popelnici, zasunout mezi PET lahve a ono to nějak dopadne. Jenže cyklistický plášť je mix syntetických materiálů, přírodního i umělého kaučuku, a v moderních verzích často i s metalickými částmi, kevlarovou výztuhou nebo vrstvami chránícími proti defektům. Rozložit se přirozeně neumí. Podle údajů aliance pro recyklaci pneumatik trvá rozklad jednoho jízdního pláště v přírodě až stovky let. Přitom obsahuje chemické příměsi, které mohou poškodit půdu i spodní vody. Skládka? Špatný nápad. Domácí popelnice je ale taky špatně. Část směsného odpadu sice projde spalovnou, ale plášť tam jednoduše nepatří. Některá města dokonce hrozí pokutami, pokud budete gumu vyhazovat do popelnic nebo kontejnerů na plasty.
Starší pláště na první pohled vypadají nenápadně, ale dokáží být opravdu problematické. Zejména, když napršelo, jsou daleko kluzčí než průměrný kapr na Vánoce. V některých zemích, například v Německu, platí dokonce povinnost ekologické likvidace cyklistických plášťů tam, kde je kupujete. U nás to ještě není běžné, ale některé prodejny cyklo vybavení už začínají s odběrem použitých plášťů. Pokud jste z menšího města, budete muset situaci řešit jinak. Doma je určitě nenechávejte, protože plášť může začít časem drobně praskat, uvolňovat prach a pachy, které nejsou příjemné. Zvlášť, když máte doma zvídavého psa Rexíka, kterému takové věci vůbec nevadí.
Kde správně vyhodit pláště z kola
Máte dvě jisté cesty – a jedna z nich není les. První varianta je nejblíž vaší garáži: odnést starý plášť na sběrný dvůr. Sběrné dvory v České republice mají povinnost přijmout většinu odpadů, mezi které patří i gumové pláště. Důležité je, že si s sebou vezmete pouze plášť – bez duše, bez drátů a kovových součástek, pokud to jde. Přijímací podmínky má každý sběrný dvůr trochu jiné. Ve větších městech, jako Praha nebo Brno, můžete bez problémů odložit několik kusů, v menších někdy budou chtít, abyste prokázali trvalý pobyt v obci.
Druhá vychytaná možnost je obrátit se na cykloservis nebo prodejnu, kde často umožňují zpětný odběr. V některých cykloservisech můžete přivézt staré pláště přímo ke koupi nových. Někdy za poplatek, někdy zdarma – záleží, jakou mají s odpadovou firmou smlouvu. Některé řetězce začaly dokonce sbírat staré pláště v rámci ekologických kampaní. Dostane se k vám třeba pytel na staré gumy, který pak vrátíte do prodejny. Pokud kupujete nový plášť, vždy se zeptejte: „Berete zpět staré pláště?“ Drtivá většina prodejců vám aspoň poradí nejbližší sběrné místo.
A kde pláště určitě nekončíme? Kontejnery na plasty, na kov, ani na bioodpad nejsou správná volba. Plášť z kola není recyklovatelný stejným způsobem jako PET lahev ani konzerva. Nenechávejte je také položené u kontejnerů. Hrozí vám pokuta a navíc, o tuto „pomstu“ přírody nikdo nestojí. Určitě si nechte potvrdit, že vám plášť vzali a byl zaevidován jako odpad pro další zpracování.
Mimochodem, pokud to máte rádi s trochou kreativity, některé komunitní dílny nebo ekocentra přijmou staré pláště k dalšímu využití. Dělají z nich třeba stojany na kola, sedáky nebo originální dekorace na festivaly. Jen pozor, abyste domů nenasměrovali ještě větší hromadu zbytků pod záminkou „jednou to bude retro“.
Recyklace a další využití plášťů z jízdních kol
Recyklace je stále malý zázrak. Pláště z jízdních kol sice nejsou zpracovávány tak masově jako automobilové pneumatiky, které mají v Česku vlastní sběrný systém (prostě stáhnete letní, dáte je do pneuservisu, a o zbytek se postará systém EKO-KOM), ale už se objevují firmy, které z nich umí vyrobit něco nového. Například guma z cykloplášťů se používá v gumárenském průmyslu – přidává se do nových směsí, nebo třeba do izolačních materiálů. V posledních letech se objevily i startupy, které dávají plášťům druhý život v podobě podložek do fitness center, zátěžových koberců do sportovních hal nebo antivibračních rohoží pod těžké stroje. V Nizozemsku z nich vznikly dokonce zkušebně části cyklostezek, které se snaží ukázat, jak při troše kreativity cyklistická stopa může ještě dlouho žít.
Méně tradiční cestou je upcyklace – tedy „povýšení odpadu na nový výrobek“. Plášť z kola může být s trochou odvahy zdrojem pevných popruhů do batohů, originálních peněženek, nebo základním materiálem na vlastní DIY projekty. Mnozí bajkeři přetvářejí zničené pláště na držáky na zahradní hadice, obruby záhonů, nebo dokonce psí hračky. Zvlášť pokud máte Rexe jako já – psíci prý milují tvrdší žvýkanou gumu, i když ne každému to doma projde.
Jestli vás zajímá, co s plášti dál, zkuste vyhledat ekologické akce a cyklo festivaly. Ty často pořádají sběry starých dílů ve spolupráci s neziskovkami. Tam si naopak starý plášť někdo rád odnese, i když vy už jej vidět nechcete. Je to způsob, jak poznat nové lidi a někdy se vrátit domů s lepším pocitem – a poloprázdnou garáží.
Někdy se nabízí i možnost darovat starší, ne úplně zničené pláště do komunitních cyklodílen nebo na dobročinné účely – do dětských cyklodílniček nebo humanitárním projektům, které vybavují základní dopravní prostředky v jiných zemích. Existuje i pár dobročinných akcí, kde prostě přinesete nepotřebné díly, vyměníte za jiné, nebo jen poskytnete k dalšímu využití. Vždy se ale ujistěte, že vaše darování opravdu skončí u potřebných – ne v křoví za humny.
Tipy a zajímavosti na závěr
Možná to zní překvapivě, ale některé cyklistické značky začínají vyrábět pláště z recyklovaných materiálů, nebo dokonce nabízejí vlastní program zpětného odběru. Zkuste před nákupem mrknout na stránky výrobce – ti větší, jako například Schwalbe nebo Continental, už rozjíždějí pilotní projekty v Německu a Rakousku, kde staré pláště sbírají a využívají zpět do výroby. Tady jsme v Česku spíš na startovní čáře, ale první vlaštovky už tu jsou – i díky tlaku na ekologickou odpovědnost nejen u aut, ale právě v cyklistice.
Až budete příště montovat nový plášť, přečtěte si, co výrobce uvádí o možnostech recyklace. Některé mají QR kód nebo webovou adresu s přesnými informacemi, kde najdete nejbližší sběrné místo nebo tip na další využití. Občas je to i docela motivace – člověk líp pochopí, proč se vyplatí starý plášť skutečně správně odložit.
Hodně cyklistů má ve sklepě archeologii cyklodílů. Staré pláště po dětství, popraskané už od devadesátek, schované „pro strýčka Příhodu“. Jednou za čas udělejte razii – klidně i s dětmi nebo kamarády. Přetřiďte to, co leží nevyužité. Starý plášť lehce zbavíte hrubé špíny, vezměte s sebou na sběrný dvůr vše najednou a cestou si dejte kafe. Pokud to děláte poprvé, nebojte se zeptat obsluhy přímo na místě – mají už zkušenosti a často je to zpestření rutiny. A vy budete mít doma zase o kus víc místa pro něco, co dává větší smysl než sbírka „gumových fosilií“.
Ana kdysi povídala „starý plášť = nový začátek“. Možná se tomu usmějete, ale když se na to podíváte z nadhledu, má pravdu. Dáte staré gumě šanci na nový život, vyčistíte si garáž, a ještě vám pes nebude okupovat nepořádek. A planeta vám jednou poděkuje – nebo aspoň soused, co už dvakrát omylem plášť překopnul cestou od vašeho kola ke svému plotu. Takže na příště už víte: kde vyhodit plášť z kola není žádná věda, když víte, kam s ním!
Napsat komentář