AutoPneuServis

Nevypadá to jako problém. Stačí auto zaparkovat, sundat sezónní pneumatiky, uložit je kamsi do sklepa nebo servisu – a hotovo. Jenže auto, které stojí celé týdny nebo měsíce bez hnutí, vás může velmi rychle dohnat. Rozbíhá se řetězec drobností, které se později promění v otravu nebo zbytečné náklady.

Napadlo vás někdy, že auto, co celé jaro či zimu nevyjede, může mít odfouklé gumy, slabou baterii nebo dokonce zatuhlé brzdy? Přitom stačí pár minut na cestě jednou za čtrnáct dní a spoustu starostí máte z krku. Když necháte auto stát na jednom místě, trpí hlavně kola, podvozek i samotné pneumatiky – i když už nejsou na autě. Pohyb auta znamená rozproudění kapalin, rozhýbání všech pohyblivých částí a zabránění vzniku ploch na pneumatikách nebo přischlých brzdových destiček.

• Co se děje s autem při dlouhém stání
• Jak často auto projet a proč
• Vliv uskladnění pneumatik na auto i kola
• Praktické tipy před každou projížďkou
• Na co si dát pozor při dlouhém odstavení auta
• Závěrečná doporučení a chytré triky

Co se děje s autem při dlouhém stání

Spousta lidí si myslí, že když auto dlouho stojí, tak se mu vlastně nic moc nemůže stát. Ale realita je jiná. I když jen odpočívá na parkovišti, opotřebovává se hned několik částí. Hodně to závisí na délce odstavení a také na podmínkách, kde auto stojí – venku na mrazu, v garáži, ve vlhku.

Nejčastější trable postihují především baterii, brzdy, pneumatiky, kapalinové okruhy a podvozek. Některé problémy jsou vidět hned, jiné se objeví, až když po delší době otočíte klíčkem v zapalování. Proč to tak je?

• Projekt auto alespoň jednou za čas rozproudí všechny kapaliny v motoru a převodovce. Když auto stojí, olej a chladící kapalina zůstávají na jednom místě a snižuje se jejich schopnost mazat a chránit.
• Baterie postupně ztrácí energii. Po dvou týdnech nečinnosti může u starší baterie poklesnout kapacita i o 10–20 %.
• Na brzdových kotoučích se rychle tvoří rez, hlavně když je venku vlhko. Přischlé brzdové destičky poznáte podle praskání a slabého brzdného účinku.
• Pneumatiky, které na jednom místě dlouho drží váhu auta, začnou tvořit takzvané plošky – auto potom drncá a gumy se zbytečně opotřebovávají.
• Když je na podvozku nebo výfuku vlhkost, může se rozvíjet koroze. Platí to hlavně u aut, co stojí venku na štěrku nebo trávě.

Přehled nejběžnějších problémů a jak rychle se mohou objevit vidíte v přehledné tabulce:

Když už auto musí stát, aspoň ho pravidelně projet. Předejdete většině problémů a příště nastartujete bez nervů.

Jak často auto projet a proč

Není to věda, ale překvapivě dost lidí nechá auto stát měsíce bez hnutí a pak se diví, že najednou nejde nastartovat nebo pískají brzdy. Ideální je projet své auto alespoň jednou za 14 dní, a pokud to jde, klidně i častěji. Těch pár minut udělá zázraky: zahřeje motor, rozproudí provozní kapaliny a pomůže udržet i projekt auto připravené na další sezonu.

Jedno z největších rizik je vybíjení baterie. Pokud auto stojí, baterie se sama pomalu vybíjí, a třeba už za měsíc může být vybitá natolik, že neotočíte klíčem. Při pravidelné projížďce se baterie dobije do normálu. Kromě toho zabráníte tomu, aby pneumatiky zůstávaly pod tlakem jen na jednom místě a nevznikaly na nich nežádoucí plochy. Stejně tak prospívají i brzdy – pohyb rozpohybuje destičky i kotouče a nepřichytí se na jednom místě rez.

• Jednou za 14 dní projet minimálně 15 km
• Zahřát motor na provozní teplotu (alespoň 10–15 minut jízdy)
• Přitom využít různé rychlosti – nejen popojíždět, ale i vyjet mimo město

Podle šetření servisů se nejčastěji řeší mrtvá baterie, přischlé kotouče a zvláštní vibrace při prvních jízdách po dlouhém stání. Tabulka ukazuje, co pomáhá pravidelné projíždění auta ochránit:

Jestli víte, že auto bude stát opravdu dlouho, zkuste najít aspoň jednou za měsíc možnost ho skutečně projet a ne jen přeparkovat o pár metrů. Když si na to zvyknete, půjde pak všechno hladčeji. Trocha prevence totiž znamená méně starostí do budoucna.

Vliv uskladnění pneumatik na auto i kola

Hned jak nasadíte nové gumy a ty staré šoupnete do sklepa nebo do pneuservisu, mnozí mají pocit, že je vystaráno. Ale ono tomu tak není. I samotné sezónní uskladnění pneumatik má překvapivý dopad nejen na samotné pneumatiky, ale i na auto a jeho kola.

Pokud necháte pneu neprofesionálně ležet někde v koutě, můžou se zdeformovat, popraskat nebo ztratit vlastnosti. Při dlouhém stání auta na jednom místě vznikají tzv. plošky na kolech a dokonce i na těch letních či zimních gumách, které zůstaly na voze. To pak poznáte, když po zimě nebo létě vyjedete a volant vibruje jako šílený. Brzdové destičky mají zase tendenci "přirůst" k brzdovým kotoučům, zejména když stojíte venku a počasí je vlhké.

K tomu přičtěte i to, že různé části kola, třeba ventilky, mohou začít netěsnit. Pokud kontrolujete tlak až po několika měsících, kolikrát bývá propad i o 0,5 baru. U auta odstaveného na jednom místě se také častěji setkáte s korozí kol či matek, a to hlavně tehdy, pokud polevíte v základní údržbě.

Zajímavostí je třeba rozdíl teplotního prostředí. Zatímco v servisu mají gumy sucho, tmu a kolem 15 °C, v panelákovém sklepě vám teplota kolísá, často přes 10 °C nahoru a dolů, což není ideál. Podívejte se na srovnání:

Pokud samotné auto stojí po celou sezónu, kola trpí tlakem v jednom bodě a guma časem "oslabuje". Ze zkušeností mechaniků vyplývá, že nejvíc škodí dlouhé stání aut s levnými pneu. Také ložiska kol i nápravy bez pohybu začínají zatuhávat a časem mohou cvakat či pískat.

• Ideál je alespoň jednou za 14 dní auto projet a zkontrolovat tlak v pneumatikách.
• Důležité je taky pravidelně otáčet pneumatiky při uskladnění, aby neležely na jednom místě.
• Nikdy neskladujte gumy volně venku, kde na ně působí slunce či mráz.

Drobné detaily kolem uskladnění dělají rozdíl v tom, jak dlouho kola i vaše pneu vydrží a jak ochotně pak vaše auto po delší pauze naskočí.

Praktické tipy před každou projížďkou

Než sednete do auta, které stálo delší dobu, určitě se vyplatí malá kontrola. Tyhle jednoduché úkony zaberou pár minut, ale ušetří vám nervy i peníze.

• Projekt auto jedině s dostatečně nahuštěnými pneumatikami. Zkontrolujte tlak v kolech, protože auto, co stojí, ztrácí tlak mnohem rychleji. Ideální tlak je často uvedený ve dveřích řidiče nebo v manuálu.
• Koukněte na stav baterie – pokud to jde, měřte napětí. Stačí výrazně pod 12,4 V a startování může být problém. Spousta baterek po zimě odchází právě kvůli nečinnosti.
• Pro jistotu rychlý pohled pod auto, hlavně kvůli případnému úniku kapalin. Olejová skvrna není zrovna pozitivní překvapení.
• Zatáhněte za stěrače, jestli nejsou přilepené. Prach a stojící voda dělají své.
• Před první jízdou prošlápněte několikrát brzdu. Po delším stání se brzdové destičky lehce "přilepí" ke kotoučům.
• Mrkněte, jestli v autě nezůstal nějaký starý zbytek jídla nebo otevřená lahev vody. Stačí týden a smrdí to jako v popelnici.

Pro ještě větší přehled se mrkněte na tabulku, co všechno zkontrolovat a jak často to nezanedbat:

Nikdo nechce začít sezonu s vybouchlou gumou nebo nepojízdným autem. Tyhle malé rutinní kroky drží vaše auto i vaši peněženku v bezpečí.

Na co si dát pozor při dlouhém odstavení auta

Když auto stojí delší dobu bez pohybu, začnou se ozývat skryté potíže. První citlivé místo? Akumulátor. V běžných podmínkách se baterie vybíjí zhruba o 1–2 % kapacity každý den. Pokud auto měsíc neprotočíte, ztrácí i třetinu síly a po zimě nemusí vůbec nastartovat.

Další problém jsou brzdy. Když stojí na místě, brzdové kotouče chytají rez a destičky se mohou k nim přilepit. Výsledek? První pohyb je pak spíš zápas s volantem než rozjezd. Nemluvě o ztvrdlé gumě na těsněních, která začne praskat a prosakovat.

Chytré je taky sledovat tlak v pneumatikách. Pneumatiky při dlouhém stání ztrácí tlak a vytvářejí takzvané plošky – typická plochá místa, která po rozjetí vibrují a zvyšují hlučnost. Navíc vám může zatuhnout ruční brzda. V zimě se to hodně nevyplácí. Místo zatáhnutého "ručáku" nechte auto stát na rychlosti, ideálně s podložením kol klínem.

• Nehýbané těsnění dveří a těla auta může vysychat – pomůže ho občas ošetřit silikonem.
• Benzín v nádrži časem degraduje, nafta vodnatí. Plná nádrž pomáhá omezení těchto jevů.
• Chladicí kapalina a olej potřebují pohyb – proto alespoň jednou za měsíc auto krátce projeďte.
• Když máte možnost, nechte nabíječku s udržovacím režimem zapojenou.

Pro lepší přehled, tady je tabulka problémů podle délky stání auta:

Nezapomeňte z auta taky vynést jídlo, zbytky či pití. V létě se z toho stane festival zápachu a mravenci či myši budou mít žně.

Závěrečná doporučení a chytré triky

Když necháváte auto stát delší dobu kvůli sezónnímu uskladnění pneumatik, vyplatí se udělat pár jednoduchých kroků. Předejdete tak problémům, které dokážou zkomplikovat život i z obyčejné garáže.

• Projíždějte auto alespoň jednou za 2 až 3 týdny. Stačí patnáct minut v běžném provozu – rozhýbete brzdy, zahřejete motor a baterka dostane potřebnou šťávu.
• Před každou delší odstávkou dofoukejte pneumatiky přibližně o 0,2–0,3 bar víc. Gumy si lépe udrží tvar a předejdete vzniku placiček.
• Občas stáhněte ruční brzdu a nechte auto stát na kvaltu nebo zaaretuje kola klínem. Minimalizujete riziko, že se destičky přilepí kotoučům.
• Zařadit můžete i otočení kol – během stání na jednom místě je jednou za měsíc přeparkujte a změňte polohu.
• Pokud víte, že auto nevyužijete dlouho, odpojte akumulátor. Šetříte tím nejen startovací sílu, ale i životnost baterie.

Může se vám taky hodit menší tabulka, kde je jasně vidět, co která část auta zvládne při delším stání:

S trochou péče auto po delší pauze nastartujete vždy bez stresu a bez zbytečných investic. Pokud nemáte možnost jezdit, určitě zapojte aspoň některé z těchto triků. Díky nim auto zvládne období klidu bez následků.

• sezónní uskladnění pneumatik

Napsal Lukáš Svoboda

Pracuji jako odborník na automobily a rád píšu o pneuservisu. Mám bohaté zkušenosti s řešením problémů aut a zajišťováním jejich bezproblémového provozu.