AutoPneuServis

Myslíš, že příliš nízký tlak v pneumatikách je drobnost? Možná se ti zdá, že tě auta rozmazlila tolika „chytrými“ technologiemi, že už vlastně nevíš, kterým věcem věnovat pozornost. Ale TPMS senzor není žádná zbytečná hračka – v roce 2025 si prakticky žádné auto v Evropě nevrzne do provozu bez této drobné nenápadné krabičky. Představ si ji jako takového bodyguarda pro tvé pneumatiky, který tě nenápadně chrání před propíchnutou pneumatikou, krizovou situací a hlavně tisícikorunovými škodami, které vznikají jen kvůli ignorovaným varováním. Věděl jsi například, že špatný tlak v pneumatice může prodloužit tvoji brzdnou dráhu až o 12 %? Nebo že za nevhodně nahuštěné gumy můžeš v jeden rok vyhodit až tři tisíce korun jen na zbytečně spáleném benzínu? TPMS senzory mají cenu zlata, zvlášť pokud jezdíš často, rychle a sám na spolehlivost svého auta stoprocentně vsázíš.

Co je TPMS a proč je důležitý?

TPMS, neboli Tire Pressure Monitoring System, není zbytečná zkratka od stolu euroúředníka. V prvních letech po jeho zavedení v roce 2014 se řada šoférů rozčilovala, proč musí mít v kole kus elektroniky, co „pořád jen svítí“. Jenže realita v servisech a pojišťovnách byla jasná – auta bez hlídání tlaku v gumách měla mnohem víc problémů. Systém je povinný na všech nových vozech uvedených na trh po listopadu 2014 podle nařízení Evropské unie. Statistiky Evropské komise ukazují, že až 84 % řidičů pravidelně nekontrolovalo tlak v pneumatikách alespoň jednou měsíčně. S TPMS se minimalizují nehody způsobené defekty, šetří se palivo a pneumatiky vydrží o poznání déle. TPMS senzor totiž sleduje tlak i teplotu v pneumatice a jakmile hodnoty klesnou nebo vystřelí mimo doporučený rozsah, okamžitě tě informuje. Stačí ti jedno pípnutí nebo rozsvícená kontrolka, abys nemusel řešit výměnu disku u dálnice.

Jaký je rozdíl mezi přímým a nepřímým TPMS? Přímý systém má v kolech samostatné senzory, které přímo měří tlak a často i teplotu. Výhodou je rychlá a přesná informace přímo z dané pneumatiky. Nepřímý systém funguje přes ABS a ESP systém auta – sleduje otáčky kol a z nich nepřímo dopočítává změny v tlaku. Každý systém má své pro a proti, ale přímé TPMS senzory jsou dnes v autech mnohem častější kvůli své přesnosti. Hlavní nevýhodou je nutnost výměny baterií (obvykle co 5-7 let) a vyšší pořizovací cena při výměně. Ale řešit investici několika stovek korun výměnou za bezpečí? To dává smysl.

Jak TPMS senzor funguje a co dokáže zachytit

Princip senzoru je vlastně jednoduchý, ale technika za tím je mazaná. V přímých TPMS senzorech je zabudovaný miniaturní tlakový snímač, drobný akcelerometr, paměť pro identifikaci a vysílač – všechno pohání malinká knoflíková baterie. Každých pár sekund senzor zaznamená tlak, změří teplotu a vyšle data do řídicí jednotky auta přes rádiofrekvenční signál, nejčastěji v pásmu 433 MHz. Ta okamžitě zpracuje informace a vyšle zprávu do palubního systému. Pokud senzory „uvidí“ pokles tlaku pod bezpečnou mez, začnou pískat nebo svítit na palubce varovnou ikonu – někdy už při rozdílu 0,2 baru! Systém hlídá nejen defekty, ale i pomalé úniky vzduchu, které si většina lidí nevšimne týdny. Třeba když ti někdo na parkovišti zlomí ventilek nebo píchne gumu, odstraníš problém dřív než sjedeš pneumatiku do trojúhelníku.

Přímo v senzoru najdeš čip, co odolá teplotám od -40 do +125 °C, odolává mechanickému poškození od nárazů, prachu i soli. Výrobci dnes používají hlavně senzory s životností minimálně 7 let a maximem až 10 let. Kvalitní čidlo zvládne i jízdu paprskem na obrubník nebo škrtnutí o dlažbu. Hodí se vědět, že v TPMS je často i malá paměť, která zaznamenává číslo kola i konkrétní vůz (VIN). Tyhle údaje servisy využívají při výměně kol nebo pneumatik, aby „naučily“ nové senzory komunikovat s tvým autem.

Možná tě překvapí, že některé TPMS zvládnou vyhodnotit i rychlost poklesu tlaku nebo rozdílnou teplotu mezi jednotlivými koly. Tak poznáš, že třeba pravé zadní kolo jede dlouhodobě v horku – typická past na letních dálnicích při delších cestách. I proto už některé auta zobrazují nejen obecné upozornění, ale ukážou detailní data z každé pneumatiky zvlášť. Vývoj jde dál, a tak v autech roku 2025 najdeš často možnost sledovat i podhuštění v reálném čase na mobilu přes aplikaci výrobce.

Přehled nejčastějších problémů a chyb TPMS

Nikdo nechce, aby ho tahle elektronika zradila zrovna na dálnici cestou na dovolenou, nebo si musel lámat hlavu s neustále blikající kontrolkou, která vlastně nic konkrétního neříká. Takže pojďme si na rovinu říct, s čím se fakticky můžeš potkat. Nejčastějším problémem je slabá nebo úplně vybitá baterie. Pokud máš originální senzor, počítej s tím, že ho po 5–7 letech budeš muset vyměnit. Některé aftermarket senzory zvládnou výměnu baterie, jiné (zejména levnější typy) po vybití definitivně končí.

Další kapitola je poškozený ventil nebo vytržený snímač. Stačí neopatrné huštění na pumpě nebo solení silnic v zimě, a ventil začne pomalu propouštět vzduch. Častá chyba při výměně letních/zimních kol je špatně naprogramovaný nebo „nepárovaný“ senzor. Ne všechny auta si umí nový senzor hned sami načíst – někdy je nutné spojit senzor s řídící jednotkou přes diagnostiku. Modernější auta zvládnou načítání automaticky, ale starší modely potřebují „postrčit“ v servisu.

Na seznamu potíží figuruje také ztráta signálu kvůli rušení v okolí, což je naštěstí spíš vzácné. Trochu častější je chybová hláška po přehození kol (např. zepředu dozadu), kdy TPMS hlásí špatnou polohu senzoru. To se dá většinou velmi jednoduše ručně resetovat přes palubní menu. Pokud systém signalizuje nesmyslné hodnoty (třeba -1 bar nebo extrémní teplotu), bývá problém v poškozeném senzoru nebo chybě v komunikaci. Tady už je lepší zajít do servisu. A jedna finta na závěr: v některých autech může TPMS hlásit chybu i po výměně pneumatik, pokud nejsou dokonalé vyvážené – stačí jim „nasimulovat“ tlakový rozdíl otáčkami v prvních kilometrech po nasazení.

Jak řešit chyby a jak prodloužit životnost TPMS senzoru

Tady žádné čáry a kouzla nečekej – stačí se držet pár základních tipů. Při každé výměně pneumatik nech v servisu senzor zkontrolovat (prověří ventilek, tlakovou funkci a načtou data z čipu). Pokud často jezdíš v zimě nebo „štrekuješ“ do zahraničí, doporučuji přibalit s sebou náhradní ventilky a nechat si uložit ID senzorů u svého servisáka. Pokud bys někdy musel měnit gumy bez možnosti načíst původní čip, práce technikovi půjde rychleji.

Chceš, aby ti senzor vydržel co nejdéle? Vyhýbej se abrazivním nebo kyselým čistidlům na kolech, které dokážou sežrat kovové části a poškodit i elektroniku uvnitř ventilku. Dlouho neparkuj v hluboké vodě nebo ve špinavém sněhu, kde by mohl dojít k podchlazení nebo zamrzání senzoru. Pokud máš auto, které umožňuje měnit senzory „přes aplikaci“ (typicky v novějších vozech s Bluetooth TPMS), pravidelně aktualizuj firmware a sleduj stav baterie i přímo z mobilu.

Dobré je taky po větším nárazu do výmolu nebo po přejetí obrubníku nechat ráfek i senzor zkontrolovat. Pokud budeš kupovat nové senzory, zajímej se o záruku a možnost baterii vyměnit – není to vždy samozřejmost. Někteří výrobci v roce 2025 nabízí až 8 let garance a možnost jednoduché repase v servisech.

"Správná údržba TPMS je klíčem k nízkým nákladům na provoz i bezpečné jízdě. Včasná výměna opotřebovaných čidel znamená nižší riziko nečekaných problémů i zbytečné pokuty," připomíná Ing. Tomáš Novák, nezávislý expert na automobilové elektronické systémy z VUT Brno.

TPMS v praxi: nejčastější otázky, mýty a vychytávky

Hodně lidí si myslí, že TPMS je „jen tahání peněz“ z kapsy, případně že po letech v autě přestane fungovat a čeká je zbytečná investice. Ale realita, hlavně když jezdíš víc, je přesně opačná – TPMS tě v praxi zachrání od největších bolestí, co znají motoristé: prázdné kolo na dálnici, sežraná pneumatika až na kord nebo úplně zbytečná nehomologovaná jízda, která jenom za poslední loňský rok způsobila 2691 nehod podle Policie ČR. Systém je dnes nastavený tak, že s vypnutým nebo nefunkčním TPMS tě auto v některých zemích do provozu vůbec nepustí, a za porušené nebo nečitelné čidlo hrozí pokuta až 2000 Kč (zdroj: Týdeník Policie, 2024).

TPMS také dává reálnou kontrolu nad tím, jestli nejsi systémově „podhuštěný“ a zbytečně nespaluješ peníze v tankování navíc – u běžného auta ušetříš za rok až 3 litry paliva na každých 1000 km (dle testů ÚAMK, 2023), což už dává smysl sledovat. Chceš tip navíc? Pokud v autě často přehazuješ letní a zimní kola, nech si při výměně vždy zapisovat nové ID senzorů. Vyhneš se tak trapným situacím, kdy tě TPMS začne bombardovat hláškami o „neznámém snímači“ nebo ovlivňuje ABS tím, že se ztratí komunikace k čipu.

Je dobré vědět, že většina „moderních“ TPMS dokáže rozeznat i rychlý pokles tlaku (defekt), a to během tří až pěti vteřin. Pomalejší poklesy systém často zaznamená během 5–10 minut. Pozor na rozdíly: některé plug-and-play senzory (např. u některých SUV a elektromobilů) mají vyšší nároky na správnou funkčnost, protože větší kola a vysoké zatížení znamenají, že senzory musí vydržet extrémní podmínky – při spálení na dovolené v Itálii nebo v noci v Alpách fakt oceníš, že nic neodflákli.

Jako bonus tip na závěr: někteří výrobci dnes poskytují online aktualizace senzorů, kde přes mobil zjistíš i historii tlaku v konkrétní pneumatice. Pokud často jezdíš delší trasy, stoji za to zamyslet se nad investicí do chytrých senzorů, které dovedou nejen sledovat tlak, ale i analyzovat přetížení, vlhkost nebo úhel náklonu. Vývoj TPMS se díky elektromobilům a automatizaci posunul neskutečně daleko – takže už to není „jen“ o osobním autě, ale i o bezpečnosti v kamionech, přívěsech či flotilách doručovacích vozů. Zatímco v roce 2015 bylo procento aut s TPMS pod 30 %, letos už podle ACEA překročilo 90 % registrovaných vozidel v nové registraci v celé EU.

• TPMS a měření tlaku

Napsal Lukáš Svoboda

Pracuji jako odborník na automobily a rád píšu o pneuservisu. Mám bohaté zkušenosti s řešením problémů aut a zajišťováním jejich bezproblémového provozu.