AutoPneuServis

Děsivé blikání oranžového světýlka na palubce, stoupající nervozita v koloně a tiché počítání kilometrů. Poznali jste se? Každý, kdo někdy ignoroval tankování, zná ten divný pocit, kdy auto přepne na rezervu a člověk řeší: kolik mi opravdu zbývá času a kilometrů do vyschnutí nádrže?

Co znamená rezerva a jak funguje?

Když v autě blikne kontrolka rezervy, znamená to, že hladina paliva klesla pod určitou hranici. Většina aut má v nádrži cca 5 až 10 litrů paliva, když rozsvítí oranžové světlo. Samotné množství samozřejmě závisí na typu auta. Malá městská auta signalizují rezervu už u zhruba 5 litrů, větší SUV nebo starší modely mají klidně 8–10 litrů v záloze. Rezerva není fyzický oddělený prostor v nádrži – jde čistě o upozornění, že jste dosáhli bezpečnostní hranice.

Moderní palivoměry nejsou úplně přesné. Mercedes před pár lety testoval rozptyl: některé vozy ukázaly rezervu až při 8 % zůstatku objemu nádrže, jiné až u posledních ¼ litru. Například Škoda Octavia III má oficiálně signalizaci rezervy při stavu kolem 7 litrů, u Fabie to bývá dokonce méně, kolem 5 litrů. V praxi se tak někdy může stát, že vám zbude více – nebo naopak o něco méně – než podle manuálu.

Jaký je reálný dojezd na rezervu?

Tohle číslo není univerzální. Obecně však platí, že na rezervu většina běžných aut ujede mezi 50–100 km. Závisí to na několika faktorech:

• Typ auta a velikost nádrže: Malé vozy jako Fabia, Citigo, Hyundai i10 ujedou většinou spíš 50–60 km. Střední třída typu Golf, Mazda 3 zvládne 60–80 km. Větší kombíky, SUV a diesely (Octavia, Passat, Superb, Kodiaq) často i více než 100 km.
• Styl jízdy a aktuální spotřeba: Vyšší otáčky, jízda na krátké trasy, vyšší rychlost na dálnici nebo časté rozjíždění vám dojezd na rezervu zkrátí. Naopak plynulá a klidná jízda ve městě či za městem je na palivo šetrnější.
• Skutečný zůstatek paliva v nádrži: Jak už padlo, rozdíl je i mezi jednotlivými vozy jednoho konkrétního modelu (podle tvaru nádrže, alterovaného palivoměru, atd.).

Není výjimkou, že některé diesely dájí na rezervu i 120 km. Pamatuju legendu, jak majitel Octavie TDI zvládl z Prahy na Chomutov – tedy zhruba 90 km – jen na blikající kontrolku. Ale opravdu v autě riskovat jízdu 'na doraz' nechcete.

Nezapomeňte – při dojezdu na rezervu bývají palubní počítače často pesimističtější, než je realita. Počítají bezpečnostní rezervu a ukážou nulu většinou dřív, než je nádrž skutečně prázdná.

Hrozí nějaká rizika při jízdě na rezervu?

Je lákavé maximálně využít poslední decilitr, ale úplné vyjetí nádrže může být problém. Prázdnou nádrž můžou citelně pocítit hlavně dieselové motory. Zde hrozí zavzdušnění palivové soustavy, což se řeší velmi neradostně – někdy musíte systém odvzdušnit, což znamená návštěvu servisu, v horším případě i odtah. U moderních benzínových motorů riziko není tak velké, ale ani tam se nevyplatí riskovat. Pokud vám dojde palivo úplně, palivové čerpadlo může nasát bordel ode dna nádrže včetně vodního kondenzátu nebo nečistot, které se v nádrži usazují roky. Výsledkem může být ucpaný palivový filtr nebo poškození čerpadla.

U některých hybridů a elektromobilů hrajete s rezervou ještě o něco vyšší hru. Hybridní Toyoty například spadne do nouzového režimu rychleji a obnovení provozu není vždy jednoduché. Elektromobily naopak dávají velmi přesné informace o dojezdu, ale jízda až „na nulu“ může snížit životnost akumulátoru.

• U dieselů hrozí zavzdušnění soustavy.
• Nadměrné škrábání dna nádrže může přitáhnout nečistoty do systému.
• Moderní palivové čerpadlo se může přehřát a poškodit kvůli nedostatku paliva, které jej chladí.
• Zůstat viset bez paliva znamená nejen stres, ale i pokuty: stát s prázdnou nádrží u krajnice je klasifikováno jako špatná příprava na cestu a lze za to vyfasovat blokovou pokutu.

Regulérní riziko vykrývá i fakt, že současné palivové soustavy jsou konstruované na permanentní chladicí efekt benzínu/nafty uvnitř. Dlouhé jízdy s nulovou hladinou opravdu ničí elektroniku čerpadla.

Co když auto ukazuje rezervu příliš brzy nebo naopak pozdě?

Přesnost měření není u žádného auta úplně dokonalá. Někdy výstražné světlo rezervy začne blikat zbytečně dříve – typicky třeba po prudkém poklesu teploty. Kombinace náklonu auta, prudkého brzdění nebo jízdy v zatáčkách taky může měření rozházet. Ve starších autech občas palivoměr lže až o 15–20 %.

• Pokud máte podezření na chybnou signalizaci rezervy (příliš brzy, nebo pozdě), zkuste „full-to-full“ tankování a zapamatujte si, kolik litrů skutečně dotankujete. Když víte, kolik litrů chybělo k plné nádrži při rozsvícení kontrolky, máte slušnou představu o skutečné rezervě u vašeho vozu.
• Bacha na letní i zimní období – u starších aut může v horku i mrazu plovák palivoměru reagovat jinak. Častý omyl je věřit údajům z palubního počítače, který bere v potaz průměrnou spotřebu z posledních desítek kilometrů, ne dlouhodobý průměr.

Pokud vám vyloženě neladí čísla v manuálu, zkuste se zeptat v diskusích konkrétního modelu – internetová fóra jsou dnes přeplněná zkušenostmi a často se tam najdou skutečně důležité rady přesně pro vaše auto.

Tipy a triky: Jak dostat z rezervy maximum a nezůstat viset

• Nepanikařte, když zasvítí rezerva. Není čas na zbytečný stres, vaše auto nejede na vzduch, ale i s blikající kontrolkou dojedete většinou minimálně 50 km. Začněte ale hledat nejbližší benzínku v okolí – hlídejte cedule a používejte chytré aplikace.
• Při jízdě na rezervu snižte rychlost. Platí jednoduché pravidlo: čím vyšší rychlost, tím vyšší spotřeba. Je lepší jet stabilně třicítkou, než zkoušet občasné zrychlení na stovku.
• Klimatizace, rádio, topení… Jasně, ve vedru je lepší chvilku trpět, ale pokud opravdu šetříte poslední litry, omezte zbytečné spotřebiče na minimum. U moderních aut může klíma „sežrat“ až půl litru na 100 km.
• Dálniční jízda na rezervu je drahá loterie. Na dálnici zkuste jet co nejplynuleji, snížit rychlost o 10–20 km/h oproti obvyklé jízdě, a hlavně se připravte na možnost, že pokud vyjedete, budete muset řešit odtah nebo asistenci přímo zde.
• Pozor na stání v koloně – palivo mizí s běžícím motorem i ve špičce, kde uvíznete. Pokud hrozí delší stání, vypínejte motor při čekání.
• Pokud opravdu zůstanete stát, neskoušejte chytat auto na „falešný“ start či náklony. Lepší je řešit odvoz nebo donesení pár litrů v kanystru.
• Nečekejte na hranici nuly. Většina palubních počítačů dává poslední velké varování asi v momentě, kdy dojezd je kolem 30 km. Berte to jako skutečnou hranici, kdy musíte tankovat.

Mimochodem – spousta řidičů se inspiruje „challenge“, kolik kilometrů na rezervu ujeli. Rekordy typu 180–200 km jsou v naprosté většině naprostá náhoda a výjimka. Neopakujte tyto riskantní pokusy, čerpadla vám za to nepoděkují.

Kdy má smysl risknout jízdu na rezervu? Praktická doporučení

Jsou situace, kdy prostě není vyhnutí – benzínka je daleko, peněženka prázdná nebo někde v zapadlé části republiky mezi poli prostě došla šťáva. Pokud už opravdu musíte jet dál na rezervu, sledujte tyto rady:

• Jeďte co nejplynuleji, v nízkých otáčkách a klid pace.
• Zapnutím eco režimu nebo omezením klimatizace prodloužíte dojezd.
• Mějte sebou v autě malý skládací kanystr (i prázdný) – při nejhorším vám někdo pomůže s dotankováním pár litrů přímo na místě.
• Nenechte auto stát v prudkém svahu – palivoměr pak může ukázat mylně nulu, přestože v nádrži je ještě trocha paliva.
• Nikdy nedolévejte do moderních aut palivo „do hrdla“ – hrozí poškození odvzdušnění nebo zalití filtru.

Pokud se vám rozsvěcuje rezerva častěji než je zdrávo, sledujte i možné úniky nebo zvýšenou spotřebu. Některé starší motory mohou mít sklony ke zvyšující se spotřebě paliva kvůli netěsnostem, zaneseným vstřikovačům nebo ztrátám v palivovém systému. A hlavně – nazapomeňte, že palivo v nádrži není jen na jízdu, ale i na chlazení a mazání čerpadla a celého systému. Ježdění „na doraz“ tak může z dlouhodobého pohledu stát víc, než pár pásek z neoficiálního rekordu z diskusí.

Takže závěrem – když začne svítit rezerva, nejde o konec světa. Odhadem vždy máte ještě klidně desítky kilometrů k dobru. Ale auto není hazard a peněženka není bezedná. Dojezd na rezervu je poslední varovný signál, ne pozvánka k extremní jízdě bez plánování. Užívejte auto naplno, ale raději s plnou nádrží než planými sliby poslední kapky benzínu.

• Auto moto

Napsal Lukáš Svoboda

Pracuji jako odborník na automobily a rád píšu o pneuservisu. Mám bohaté zkušenosti s řešením problémů aut a zajišťováním jejich bezproblémového provozu.