AutoPneuServis

Vypadá to neškodně – auto odstavené na parkovišti, měsíc nebo klidně půl roku v klidu čeká, až zase přijde jeho čas. Mnozí řidiči v pandemii zjistili, jaké je to nejet týdny ani metr. A možná vás překvapí, co všechno může „odpočívající“ vůz potkat. Nejde jen o vybitou baterii – i další části auta rychle poznají, že je bez pohybu. Ticho a klid sice zní lákavě, ale mechanika stání nesvědčí. Jak dlouho tedy auto opravdu vydrží bez nastartování? Co všechno vám během takového odstavení může odejít, kolik dní je ještě „bezpečných“ a s čím raději počítat? Všechno rozebereme, ať víte, kdy riskujete a čemu se vyhnout.

Co se děje s autem, když stojí: Skrytá rizika dlouhého parkování

Představte si auto jako organismus – i když zdánlivě odpočívá, v jeho útrobách se dějí věci. První na ráně je samozřejmě auto bez nastartování a jeho baterie. Moderní vozy mají spoustu elektroniky, která neustále „žere“ proud – alarmy, řídící jednotky, rádia i při vypnutí. U jednodušších aut stačí stažené okýnko, aby unikl proud. Podle zkušeností autoservisů se běžné osobní auto vybije za dva až čtyři týdny, a to i v teplejších měsících. Pokud parkujete v zimě, proces se výrazně zrychlí – při teplotách pod nulou klesá kapacita baterie až o 50 %.

Jenže baterka je jen začátek. Dlouhé stojící auto trpí taky jinde. Palivový systém není uzavřený: v nádrži vzniká kondenzace vodních par, voda padá ke dnu a může začít korodovat. V extrémních případech dokáže zkvalitněné palivo vydržet pár měsíců, ale už po 3 měsících začíná degradovat. Kdo má naftu a málo v nádrži, riskuje tvorbu biosložek nebo dokonce řas a mikroorganismů. U benzínu zase ztrácí na oktanovém čísle a mění se ve směs, která špatně chytá.

Pneumatiky nesnáší dlouhé stání vůbec. Pokud u nich dlouhodobě zůstává stejný tlak a auto stojí pořád na jednom bodě, začíná se dělat placatý prolis – takzvaný „flat spot“. Citelný je už po týdnu až dvou – podle hmotnosti auta, typu gum i podmínek. U obyčejného kombíku na 15palcových pneumatikách si možná nevšimnete, ale u SUV na širokých kolech nebo když auto stojí na horkém asfaltu? Škody se provalí hned při první cestě.

Gumy ovšem nejsou jedinou slabinou. Brzdové kotouče, obzvlášť v létě při vlhku nebo tehdy, když jste naposledy parkovali mokří, začnou korodovat – někdy už během jednoho dne! Povrchová rez se dá často rozjezdem sjíždět, hlubší jamky už ale smrdí drahou výměnou. To všechno se dá vidět i na podvozku; delší nečištěné části, lapače nečistot, šrouby a spoje časem taky chytnou rez.

Největší strašák: Autobaterie a smrtící tichem

Když auto stojí déle než dva týdny bez jakékoliv aktivity, baterie začíná odpočítávat svůj konec. Výrobci často uvádějí hodnotu samovybíjení kolem 3–5 % měsíčně, ale v autě plném senzoru, GPS modulů a řídících jednotek to platit nebude. U některých modelů (starší BMW, luxusní Audi nebo Mercedesy) je do dvou týdnů baterie už na pokraji a při startu ani neslabě ťukne. Naopak staré vozy bez alarmu a komfortní výbavy můžou čekat i měsíc a půl. V zimě nebo při nízkých teplotách proces vybíjení urychluje chemie – každých 10 °C pod nulou zvedne samovybíjení o 10 % a u slabých článků klidně i víc.

Do oběhu se dostaly i solární nabíječky, co dokážou udržovat aku při životě – jenže nemůžete auto odstavit do garáže, protože potřebují slunce nebo světlo. Kdo má možnost, stačí jednu za měsíc namačknout centrál a auto na 20 minut nastartovat. Ale bacha na krátké starty – škodí víc, než kdyby zůstalo stát, protože baterie nestihne dobít energii odebranou zapalováním a elektronikou. Pro delší odstavení je ideální baterii odpojit (u některých aut je ale potřeba vědět postup – zvlášť pokud má auto alarm, elektrickou parkovací brzdu nebo navigaci).

Známý případ: Podle českého ÚAMK přijeli k poruše ve 43 % případů k autu, které stálo déle jak 14 dní bez pohybu či nastartování. Vzali tester, zjistili propad napětí pod 11,4 V a baterie už nešla obnovit žádným boostem. Zejména majitelé hybridů a elektromobilů mají navíc nevyzpytatelný život s bateriemi náchylnějšími na teplotní šoky; třeba Renault Zoe má už po dvou týdnech stání slabší dojezd a kritickou úroveň.

Starší automechanici dávají jednoduchý tip: „Čím víc elektroniky, tím kratší odklad.“ U starých Felicií nebo trabantů hrozí hlavně promaštění palivové soustavy, ale u nových SUV je konec už po týdnu. S tím se pojí i cena: nová baterie už stojí od 2000 do 7000 Kč a startovací asistence třeba od 500 Kč za jeden výjezd – blbá chyba během dovolené se rychle prodraží.

Tip: Po delší pauze (více než měsíc) doporučuji baterii zkontrolovat, dobít kvalitní nabíječkou a nechat alespoň půl hodiny běžet motor při nižších otáčkách (žádné rychlé jízdy nebo vypínání ihned po startu).

Olej, palivo a další kapaliny: Co vše „stání“ skutečně ničí

Další opomíjenou kapitolou je motorový olej. Každý měsíc, kdy auto stojí bez pohybu, znamená větší riziko rozkladu aditiv i absorbování vlhkosti ze vzduchu. Motor s vnitřní kondenzací trpí takzvanou kyselou korozi – nejezdí se, ohřeje se jednou za dlouho, voda se neodpaří a zůstává uvnitř. Hlavně po 6 měsících už není na co čekat a výměna je rozumně jedinou volbou. Stejný problém má i chladicí kapalina. V extrémních případech dokáže vzniklou korozi zpomalit tzv. stabilizátor, ale nikdy to není lék na všechno.

Palivo je velké téma. Benzín moderních parametrů s biosložkami začíná degradovat klidně po 2 měsících stání, hlavně v otevřeném prostoru, kde dochází k odpařování. Starší benzíny vydržely klidně půl roku bez ztráty výkonu; dnes už jsou specifikace přísnější. U nafty je to podobné – problémem je hlavně zvyšování podílu vody a zasychání biosložek. Pokud neplánujete cestu déle než půl roku, doplňte nádrž co nejvíc, případně použijte aditiva nebo stabilizátory paliva (běžně dostupné v autodílech či hobby marketech). Naftová auta jsou extrémně citlivá na vznik mikroorganismů – „dieslové bakterie“ představují velké riziko, pokud jezdíte málo nebo v autě necháváte dlouho stát půlprázdnou nádrž.

Chladicí systém, brzdová kapalina či servo – všechny tyhle tekutiny mají stanovené „životnosti“, které se počítají při standardním provozu. Pokud stojíte dlouho, začínají se hromadit sraženiny, voda (hlavně v brzdové kapalině) a tvoří se slabé vrstvy rzi na měděných trubkách i spojích. Brzdová kapalina už po dvou letech nasaje tolik vody, že klesá její bod varu a snižuje se výkon brzd. Důkladná výměna po dlouhých odstávkách je u starších aut nezbytná.

Překvapivě dost zásadní je i náplň klimatizace, která ztrácí své vlastnosti během měsíců nečinnosti. Mazání kompresoru vysychá, těsnění se smrští a při příštím použití vám může z klimatizace místo chladného proudu vyletět jen zkažený vzduch. Stačí přitom jednou týdně na pár minut najet nastartovat a vše rozběhnout, aby oběh zůstal v kondici.

Pneumatiky, brzdy, podvozek: Skryté problémy dlouhého stání

Často v servisu slyším: „Vůz stával přes zimu, najel jste letos jen 50 km, proč máte zubaté gumy?“ Deformace pneumatik ze stání jsou klasickou lahůdkou, kterou poznáte až po pár kilometrech. Po týdnu bez pohybu na místě může vzniknout tzv. plochý bod (flat spot), protože guma se natvaruje podle povrchu a po rozjezdu vibruje. U kvalitních pneumatik mizí deformace po několika kilometrech, u starších nebo levných typů zůstávají do další výměny. V zimě nebo na přímém slunci je riziko ještě vyšší, protože tlak v pneu klesá i vlivem změn teplot.

Tlak v pneumatikách doporučuji nafoukat na horní limit stanovený výrobcem. Pokud víte, že auto bude stát opravdu dlouho, je nejlepší postavit pod kola dřevěné desky nebo použít dočasnou podpěru. Na zvednutých autech (na heverech) se snažte vyhýbat dlouhému zavěšení – může dojít ke zbytečnému zatížení silentbloků a pružin.

Brzdy jsou samostatná kapitolka. Pokud jste naposledy přijeli z deště, nechte auto před odstavením projet pár bloků s mírným brzděním, aby kotouče vyschly. Povrchová rez se objevuje už po dni stání, hlubší koroze vzniká za týden až měsíc – často si toho všimnete při výměně kol nebo první jízdě, kdy pískání a vibrace znamenají, že koroze už zahlodala pořádně.

Podvozek auta (spodní část, výfuk, zavěšení) je při dlouhém stání náchylný na korozi hlavně v místech, kde je vlhkost – to znamená u aut na neoplocené zahradě, pod stromy, v trávě nebo v místech, kde se hromadí špína a voda. Nejlepší je postavit auto na beton nebo asfalt, garážovat vždy s čistým podvozkem a před odstavením zkontrolovat ochranu před korozí.

Jak auto správně nechat stát: Praktické rady, na co nezapomenout

Někdy auto prostě odstavit musíme. Ať už jedete na delší služební cestu, odlétáte na zimu do tepla nebo se vám prostě nechce jezdit. Naštěstí existuje pár triků, jak životnost auta při dlouhém stání výrazně prodloužit a vyhnout se zbytečným výdajům při návratu.

• Dopumpujte pneumatiky na horní hranici doporučeného tlaku, případně lehce přefoukněte.
• Doplňte palivo až po hrdlo, minimalizujete tak kondenzaci a vznik bakterií.
• Odtáhněte stěrače od skla, zabráníte slepení a poškození.
• Baterii buď odpojte, nebo použijte udržovací nabíječku (postačí solární nebo inteligentní elektronická, která spíná podle potřeby).
• Před odstavením pořádně umyjte auto včetně podvozku a disky – prach, bláto i sůl urychlují korozi.
• Po dlouhém stání (týden a více) prvně zkontrolujte brzdy a všechny kapaliny. Nepodceňujte olejovou skvrnu pod autem!
• Nenechávejte zataženou ruční brzdu, zvlášť v zimě – přilepené čelisti občas odlepí až kladivo nebo servis. Lepší je zařadit rychlost a zajistit auto klínem.
• Nejlépe jednou týdně auto nastartujte, nechte chvíli běžet, projeďte se, zapněte klimatizaci i všechny spotřebiče.
• Nevystavujte auto přímému slunci – horko ničí interiér, pryže i těsnění dveří.
• Pokud víte, že auto bude stát delší dobu, zvažte konzervační sprej na zámky, těsnění a spodní části podvozku.

Každý odborník vám potvrdí: Dlouhé stání autu nikdy nesvědčí. Největší hrozby číhají na baterii, palivo, brzdy a gumy. Pokud ale víte, jak se o auto správně postarat a co udělat před dlouhým parkováním, předejdete většině škod. Nakonec to není jen otázka peněz, ale i bezpečí a radosti z jízdy, když auto po delší pauze nastartuje bez váhání.

• Údržba automobilů

Napsal Lukáš Svoboda

Pracuji jako odborník na automobily a rád píšu o pneuservisu. Mám bohaté zkušenosti s řešením problémů aut a zajišťováním jejich bezproblémového provozu.