AutoPneuServis

Představte si ten zvláštní pocit, když jedete po silnici a auto najednou nemá takový švih, jaký mělo včera. Ne vždy je na vině špatné počasí nebo opotřebovaný motor. Často za tím stojí zanedbaný tlak v pneumatikách. Překvapivě to řeší málokdo – většina lidí zkontroluje tlak až v okamžiku, kdy už je něco špatně. Přitom správné nahuštění není jen o úsporné jízdě, ale taky o bezpečnosti vás i ostatních. Lidi berou pneumatiky jako samozřejmost, jenže i půl baru rozdílu může zkrátit brzdnou dráhu klidně o několik metrů. Rozdíl, který na přechodu rozhoduje o všem.

Proč je správný tlak v pneumatikách tak důležitý

Když si detailně rozebíráme, proč by se měl člověk starat o správné huštění pneu, nejde tu jen o nějakou dopravní povinnost. Při nízkém či vysokém tlaku se mění jízdní vlastnosti, spotřeba i opotřebení obutí. Například při podhuštění o 0,5 baru se prodlužuje brzdná dráha až o 15 % – což testoval německý automobilový klub ADAC. Podhuštěná pneumatika má navíc menší kontaktní plochu, což znamená horší přilnavost v zatáčkách i při dešti. A když je tlak naopak moc vysoký? Pneumatika se po krajích skoro nedotýká silnice a trpí její střed, který se rychleji sjíždí. To zvyšuje riziko defektu, snižuje komfort a zhoršuje ovladatelnost vozu. Často to poznáte až ve chvíli, kdy už je problém výrazný – vibrace volantu, nerovnoměrné sjíždění a hlavně divné chování na mokré vozovce.

V evropských statistikách se často uvádí, že 40 % řidičů jezdí se špatně nahuštěnými pneumatikami. Přitom výrobci aut uvádějí optimální tlak na sloupku dveří, víčku nádrže nebo v manuálu. U osobních vozů se tlak běžně pohybuje kolem 2,2 – 2,5 baru, ale třeba u SUV nebo plně naloženého auta už to může být přes 2,8 baru. Na to často zapomínají třeba řidiči s karavanem nebo combi plně naloženým na dovolenou. Při méně než ideálním tlaku se zvedá spotřeba – typicky o 3–5 %. Pokud pojedete s podhuštěnými gumami celý rok, na peněžence to doopravdy poznáte. A nejde jen o palivo, trpí i samotné pláště. Podle Bridgestone si správně nahuštěná pneumatika udrží životnost o desítky tisíc kilometrů delší, což nejsou drobné.

Začátečníci i ostřílení mazáci často řeší tlak jen při přezouvání. Přitom dlouhodobé ignorování znamená, že TPMS systém (pokud ho auto má) upozorní, až když je pozdě. Spolehnout se pouze na oko? Čistý hazard. Téhle chyby se dá lehce vyvarovat pravidelnou kontrolou, ideálně alespoň jednou za měsíc, hlavně když teploty kolísají. V zimě tlak přirozeně klesá, proto je dobré přidat 0,2 baru navíc, protože při poklesu teploty o 10 °C tlak pneu klesne v průměru o 0,07 baru. V létě naopak hrozí přehřátí kvůli přetlakování, pokud člověk dofukuje na rozpáleném parkovišti.

Jak zjistit správný tlak pro své auto (a proč to není jedno číslo pro všechny kola)

Lidé se často ptají: "Kolik tlak do pneu?" a čekají univerzální odpověď. Jenže univerzální recept neexistuje. Každé auto má svůj ideální tlak podle hmotnosti, typu pneumatiky, zatížení nebo stylu jízdy. Nalezení správného údaje je snadné – auta mají tabulku s doporučenými hodnotami většinou ve dveřích řidiče, na víčku palivové nádrže nebo v manuálu. Výrobce často rozlišuje přední a zadní nápravu, což není rozmar – například u velkých kombíků či SUV je kvůli vyššímu zatížení zadní nápravy tlak často vyšší právě vzadu. Při plném obsazení auta, nebo při tahání přívěsu, se má tlak navýšit zpravidla o 0,2–0,4 baru nad normální hodnotu.

Ať už jezdíte na letních, nebo zimních gumách, rozdíly v hustících tlacích bývají minimální – ale teplotní rozdíly mezi létem a zimou už jsou znát. Výjimkou jsou run-flat pneumatiky, které potřebují většinou o něco vyšší tlak, aby plnily svou bezpečnostní funkci, takže nevycházejte jen z obecných tabulek. Tabulka níže nabízí orientační srovnání ideálních tlaků pro běžné kategorie osobních aut:

Odborníci často doporučují měřit tlak až ráno, když jsou pneumatiky studené. Proč? Během jízdy se vzduch v pneumatice zahřívá a tlak roste, takže nafoukat po cestě na 2,3 baru většinou znamená, že "za studena" pak bude reálně méně. A i rozdíl 0,1 baru má na jízdní vlastnosti auto překvapivě velký vliv. Pomůcky jsou dostupné všude: v každé druhé čerpací stanici a dokonce už i kvalitní domácí digitální tlakoměry u hobbymarketů za pár stovek. Jednoduché měření opravdu nestojí skoro nic, zato úspory a klid v duši jsou znatelné.

Některé moderní vozy už mají systém TPMS – ten sice včas upozorní na rychlý pokles tlaku, není ale všemocný. "TPMS spíš zachrání extrémní výkyvy, na jemné rozdíly však nemusí reagovat dostatečně citlivě," říká specialista J. Lamba z European Tyre and Rim Technical Organisation. Přístroje s analogovou ručičkou vyžadují více pečlivosti, protože ručička může být nepatrně nepřesná. Digitál je v tomhle prostě lepší, ale vždy záleží hlavně na pravidelnosti a ochotě kontrolovat.

Důsledky špatného tlaku: rizika, náklady a konkrétní příklady

Když pneumatika není fouknutá tak, jak má, následky člověk v peněžence pocítí docela rychle. V první řadě je tu bezpečnostní riziko: podle reálných měření ADAC ročně způsobí jenom v Německu podhuštěné pneumatiky více než 2000 nehod. Špatně nahuštěná pneumatika přestává "držet" vůz v náhlém manévru nebo krizovém brzdění. U podhuštěné gumy se boční pláště rychleji opotřebují a tím přijdete o peníze za dřívější výměnu pneumatik, často i o stovky nebo tisíce korun za jednu. Naopak na přefouknuté pneumatice se střed téměř "sjede na plocho" a brzdná dráha na mokru se může prodloužit až o 20 %.

Určitě jste někdy slyšeli o tom, že špatné huštění pneumatik vede ke zvýšení spotřeby. Reálné testy, které dělaly nezávislé platformy jako TUV SÜD, dokazují, že už 0,3 baru pod doporučenou hodnotu znamená navýšení spotřeby klidně o půl litru na 100 km. Na delší trasy se nárůst pořádně nasčítá.

Další věc: kdo často jezdí s přetíženým vozem a nedofukuje podle doporučení, riskuje i poškození podvozku – auto si "sedne", zhorší se geometrie a hrozí poškození disků, hlavně u hlubokých výmolů nebo obrubníků. Chybný tlak navíc urychluje vznik takzvaného aquaplaningu – hlavně na hladkých, sjetých pneu. Řidič pak ztrácí kontakt se silnicí a auto je jen "loďka" na vrstvě vody, což na dálnici není nic příjemného. Diagnózu zanedbaných pneu poznáte taky podle prasklin, boulí nebo trhlinek po okraji gumy. V těchto případech je nejlepší pneumatiku ihned vyměnit.

Podle studie, kterou zveřejnila Bridgestone Europe, by správný tlak ve všech zemích Evropy znamenal celkovou úsporu 3 miliard litrů paliva ročně a snížil produkci CO2 o 7 milionů tun. Tohle je číslo, které už má váhu. Ušetří nejen peněženku, ale i planetu.

„Správně nahuštěná pneumatika šetří náklady i lidské životy. Jeden drobný detail může znamenat rozdíl mezi podklouznutím a bezpečným dojezdem do cíle.“ — Petr Dufek, Autosalon TV

Jak často a kdy kontrolovat tlak v pneumatikách (a na co si dát pozor)

Jak často tedy tlak v pneumatikách vlastně kontrolovat? Většina specialistů se shoduje: jednou za měsíc je minimum, ideálně ale před každou delší cestou. Pokud se střídají teploty, je určitě lepší sledovat stav častěji, protože v zimě tlak bez kontroly rychle "klesá s teploměrem". Po opravě nebo výměně kola nezapomeňte tlak přeměřit, stejné platí po dlouhém odstavení vozu (například po zimě v garáži).

Lidi často dělají chyby i při samotném měření. Největší chyba je huštění podle "pocitu" – třeba když vám někdo řekne, že má nejlepší zkušenost s tlakem 2,8 bar bez ohledu na auto. Každá pneumatika je jiná, stejně tak i typ auta. Zanedbání rozdílu mezi předními a zadními koly taky není výjimečné, obzvlášť u vozů s těžkým nákladem vzadu. Další častá věc – měření na rozpálených pneumatikách po jízdě ukáže vyšší tlak, než je reálná hodnota za studena. Když hupnete k pumpě po hodinové jízdě po dálnici a dofouknete "na číslo", ráno v chladnu pak životnost pláště dostává pořádnou ránu.

Správná metodika vypadá následovně:

• Měřte tlak vždy na studených pneu – ideálně ráno nebo po minimálně dvou hodinách stání.
• Používejte přesné měřidlo, digitální mají nejlepší přesnost.
• Nezapomínejte na rezervu a pláště drobných přívěsů.
• Při jízdě s větším nákladem přidejte alespoň 0,2–0,4 baru nad základní hodnotu.
• Po montáži nového ventilku přeměřte tlak znovu, může uvolnit kapičku vzduchu.
• Nikdy nenechávejte ventilky bez čepičky!

Důležité taky je sledovat vizuálně stav pneumatik – pozor na různé prasklinky, boulíky a cizí předměty v drážkách.

Chytré tipy a zajímavosti na závěr

Teď pár věcí, které by vás možná nenapadly. Víte, že tlak ovlivňuje i hlučnost interiéru? Když jsou kola podhuštěná, rezonance vzduchu mezi silnicí a dezénem je větší, auto je hlučnější a unavuje u dlouhých jízd. Silniční testy ukázaly, že rozdíl může být až 3–4 dB – což už je znát nejen na citlivé hudbě, ale i vnímané pohodě.

Co s pneumatikami naplněnými dusíkem? Dusík je stabilnější, tlak během roku tolik nekolísá a prý i životnost pláště je delší. Ale bacha – když dofukujete na benzince běžným kompresorem, stejně tam vžene trochu kyslíku, takže efekt částečně mizí. Dusík je výhodný hlavně v motorsportu, kde na vteřinu záleží, pro běžné ježdění stačí obyčejný vzduch a především disciplína v kontrolách.

Další zajímavost: i drobné ztráty mohou přijít draho. Hodně častý "tichý" únik je na starých ventilcích, hlavně u vozů starších pěti let. Pokud máte podezření na pomalý pokles tlaku, zajděte do pneuservisu. Oprava ventilku je otázkou několika minut, zato má velký vliv na bezpečnost. Často lidé přijdou o celý plášť jen kvůli levné závadě za desetikorunu.

Ještě jeden zlepšovák pro zapomnětlivé: aplikace do telefonu na připomínání kontroly tlaku. Existují jak univerzální free aplikace, tak speciální, které propojujete přímo s TPMS ve voze. Stačí pár kliknutí a už vás žádný "přefouknutý víkend" nepřekvapí.

Každý si říká, že těch pár decibarů nepozná. Jenže rozdíl je vidět i při jízdě na dálnici nebo při zrychlování. Největší posun uvidíte ve chvíli, kdy vám jednou správný tlak zachrání krk – to už budete vědět, že kontrolovat má smysl. Můžete mít auto za milion, ale když neřešíte správné tlak v pneumatikách, zbytečně riskujete víc, než trefují sázkaři v loterii. Prostě guma je základ, a když se o ni dobře staráte, vrátí vám to jízda v klidu i úsměv na tváři.

• TPMS a měření tlaku

Napsal Lukáš Svoboda

Pracuji jako odborník na automobily a rád píšu o pneuservisu. Mám bohaté zkušenosti s řešením problémů aut a zajišťováním jejich bezproblémového provozu.