Jak rychle poznat nízkoprofilové pneumatiky: Výhody, úskalí a co sledovat
Přijde vám, že některá auta vypadají agresivněji, mají širší kola a těsněji „obepínají“ ráfky? Možná si ani neuvědomujete, že koukáte na vůz s nízkoprofilovými pneumatikami. Tihle fešáci nejsou jen designovou záležitostí – mají i praktické dopady na to, jak auto jezdí a jak ho vnímáte za volantem. Ale poznat je na první pohled, pokud zrovna nehoníte encyklopedii pneu v hlavě, nemusí být pro každého tak jednoznačné. Znalost rozdílů vám ale může ušetřit dost nervů třeba při nákupu nového vozu nebo při výběru pneumatik na příští sezónu.
Co přesně jsou nízkoprofilové pneumatiky a jak je poznat
Všimli jste si čísílek na boku vaší pneumatiky? Právě tady se ukrývá klíč k odhalení, zda máte pod sebou nízkoprofilovou gumu nebo ne. Uvádí se jako trojčíslí ve formátu 205/45 R17. A to střední číslo – procento výšky pneumatiky vůči její šířce – je pro rozpoznání úplně nejdůležitější. Nízkoprofilové pneu obecně znamenají profil (tzv. aspect ratio) menší než 55. Takže když náhodou narazíte na kolo s rozměry třeba 215/40 R18, máte před sebou jasného zástupce této kategorie.
Můžete si všimnout ještě jednoho vizuálního detailu: bočnice u těchto gum je mnohem tenčí než u „obyčejných“ pneumatik. Celý profil kola tak vypadá nižší, kolo je opticky větší, ale pneumatika jakoby víc „nalehlá“. U některých vozů nejsou ráfky nijak obří, ale kvůli nízkému profilu gumy kolo působí větším a sportovnějším dojmem.
Má to i své další výhody. Nižší profil pneu znamená rychlejší a přesnější odezvu v řízení, auto se tolik „nepohupuje“. Na druhou stranu ale nízký profil hůř tlumí rázy od nerovností, takže pokud najedete na větší díru, ucítíte ji v páteři mnohem víc než s mohutnými balóny o profilu 70 nebo 80.
Chcete rychlý trik, jak to poznat podle oka, třeba při procházce parkovištěm? Koukněte, kolik „černé“ pryže je nad ráfkem v poměru k jeho velikosti. Když je kola skoro celá jen hliník a pár centimetrů gumy, je to ono. Když je celá pneu taková „nafouklá“, užíváte spíše komfort než sportovní zážitky.
V autočasopisu AutoBild k tomu kdysi padlo trefné doporučení:
„Profil pod 55 už bereme jako jasný vzkaz – tohle kolo nechce šetřit páteř, ale bavit na silnici.“
Ani v servisu vás už asi nešokuje, že výměna nebo přezutí nízkoprofilových gum je dražší a pracnější. Problém bývá nejen v tuhé bočnici, ale i v nutnosti šetrného postupu, aby se nepoškodil ráfek nebo snímače tlaku TPMS, které jsou u těchto kol běžné.
Kdy se vyplatí (ne)zvolit nízkoprofilové pneu – výhody, nevýhody a realita
Možná si říkáte: když tolik lidí přechází na nízkoprofilové gumy, musí na tom něco být, že? Ve skutečnosti záleží na vašem stylu jízdy, silnicích, kudy jezdíte a samozřejmě i na tom, kolik chcete do pneumatik investovat. Mrkněme na klady i zápory na vlastní oči.
Začněme s výhodami. Nízký profil znamená přesnější řízení a lepší kontakt s vozovkou. Auto na kvalitní silnici připomíná parní válce: drží, nepovolí a dovolí vám zatáčet s odvahou, kterou byste s vysokým profilem nikdy nezkusili. Kdo rád sviští zatáčky na okresce, spolehlivě pozná rozdíl – vůz na nízkoprofilových kolech jakoby „čte“ asfalt, auto je stabilnější a snadněji udrží stopu. Kvůli větším ráfkům je navíc často možné montovat větší brzdové kotouče, což zvyšuje účinnost brzdění.
A teď na druhou misku vah. Pokud žijete ve městě, kde se silničáři moc neohání opravami, nebo často najedete na panelky mimo sídliště, zvažte, jestli opravdu stojí za to ochudit se o komfort. Nízkoprofilové pneu, byť vypadají luxusně, mají jednu nevýhodu: tvrdost. I malý hrbol nebo výmol dokážou poslat ostrou ránu až do řízení a často poškodí bočnici, nebo v horším případě rovnou zničí ráfek.
Testy v německém ADAC ukázaly, že při srážce kola s obrubníkem je několikanásobně vyšší pravděpodobnost poškození nízkoprofilové pneumatiky než klasické. Zatímco tradiční „balóny“ mnohdy promíjí i tvrdé přeražení kostí na silnici, nízký profil nepustí – ráfek je bez ochrany a pneumatika nesnese extrémní deformaci. Proto jsou u sportovních aut s extrémně nízkým profilem běžné i ráfky s ochranným lemem.
Je dobré také vědět, že nízkoprofilové pneu jsou hlučnější a mají vyšší spotřebu. Kvůli širšímu běhounu roste valivý odpor, což poznáte hlavně na delších trasách. Ve srovnání: standardní obutí má v testech spotřebu o několik desetin litru nižší a je tišší.
Co se týče životnosti, na tvrdých površích a s ostřejší jízdou se rychleji sjíždí kraje pneu. Nehodí se proto pro každého, kdo najezdí dvacet třicet tisíc ročně po horké D1 nebo rozbitém městě.
Marně čekáte na univerzální doporučení? Jedno přece jen máme. Pokud víc oceníte stabilitu, rychlé zatáčení a sportovní pocit, neváhejte. Pokud pro vás není komfort sprosté slovo a nezastavíte se před první dírou – držte se vyššího profilu.
Tipy a triky: Na co si dát pozor, když vybíráte nebo měníte nízkoprofilové pneumatiky
Jste rozhodnutí, že do toho půjdete? Pak je dobré vědět pár důležitých věcí předem. Kromě rozměrů podle TP nebo manuálu auta si ověřte, že ráfky jsou určené pro široké a nízkoprofilové gumy – některé užší ráfky to „nedají“ a pneumatika se může na kraji nehezky deformovat. Určitě si dejte pozor na tlak vzduchu: nízkoprofilové pneu reagují na špatný tlak ještě citlivěji, než klasické. I rozdíl 0,2 baru vůči doporučeným hodnotám může ovlivnit nejen jízdní vlastnosti, ale i životnost – proto kontrolujte častěji, ideálně s TPMS systémem.
Počítejte také s tím, že montáž je pro pneuservis výzva: některé automaty pro přezouvání neudělají nízkému profilu dobře, proto vždy hledejte servis, který k nim má zkušenosti a vhodné vybavení. Výměna ventilků a citlivý přístup k diskům je u těchto kol klíč.
Myslete taky na rezervu – klasická „skořápka“ se vám do prostoru pro rezervu u nízkoprofilových kol pravděpodobně nevejde. Proto jsou u některých dražších vozů dodávané pouze sadu na opravu, pěnu nebo dojezdové Run Flat pneumatiky. Ty zvládnou dojezd i s defektem, ale jsou ještě tvrdší a hlučnější.
Výběr dezénu také není jedno – některé široké a nízkoprofilové běhouny s agresivním vzorkem mohou ve velkém dešti „plavat“. Hledejte označení na přilnavost za mokra v evropském štítku a doporučení od výrobců. Skvělý je i efekt optického zvětšení ráfku, ale i to má svá pravidla: moc velké disky (třeba 19" – 21") s ultranízkým profilem většině českých silnic nesvědčí.
Co tedy doporučit na závěr? Nekoukejte jen na to, co vypadá nejlíp na Instagramu. Všechno má svoji daň. Zvažte své každodenní trasy, styl jízdy a buďte upřímní, jestli chcete mít „závodní šmrnc“ i za cenu občasných návštěv pneuservisu a vyšších nákladů na výměny. Každopádně, teď už budete vědět, kde hledat „kouzelné“ číslo na bočnici, které o všem rozhoduje. Bez znalostí a správného výběru by to mohla být jízda hrbolatější, než čekáte.
Napsat komentář